Když jsem na jaře zakládala záhon se zeleninovou polykulturou, neměla jsem přehnaný očekávání. A vlastně se i něco urodilo – nějaký saláty a jiná listová zelenina. Sice jsme to nestihli sníst dřív než slimáci, ale aspoň něco jsme si zobli.

O sklizni brambor už jsem psala.

My permakulturisti nemáme rádi holou půdu. Protože eroze a přehřívání a tak. Takže jsem na bývalé brambořiště nasypala zbytek semínek z polykultury. A celý jsem to zakryla bílou textilií (to považuju za zvlášť podařený požadavek).

Tak nějak jsem to zalejvala.

A pod textilií se začalo něco vzdouvat!

A rostlo to!

A bylo toho hodně!

Teda já jsem zahradník, já mám prostě zelený prsty, já jsem fakt dobrá! A k večeři bude salát! Vítězný tanec zatančit a jdu sklízet!

Odhrnula jsem tkaninu….

Jo.

Vyrostly mi tam bodláky.

Fakt moc pěkný. Silný. Vysoký…… Akorát teda že ty jsem nesela.