Člověk by čekal, že čím je starší..

Člověk by čekal, že čím je starší, tím je ve změně času z letního na zimní (i obráceně) orientovanější. že prostě bravurně hned od rána přesně ví, kolik je hodin dneska a kolik bylo touhle dobou hodin včera. No, já to tak teda nemám.

Už jsem pochytila, že se mi hodiny v mobilu přeříděj samy. A ty v počítači taky (nepochytila jsem to hned, bylo okolo toho pár let zmatků, ale nakonec to klaplo).

Takže když mi ráno zavonil budík, vypružila jsem ven, abych se neopozdila s krmením.

Nikde nikdo!

Část prasotlupy pospávala v boudičkách, ale část byla někde dole v alcatrazu a nedali se připískat. Byli tam UŽ? Znechuceni, že snídaně se opozdila o hodinu? Nebo tam byli JEŠTĚ s tím, že snídaně bude až za hodinu?

Slepice se tedy celkem jednotně shromáždily, ale třeba koně, ti prostě nedorazili.

Pokrmila jsem ty, kdo přišli.

Doma koukám na hodiny…. Aha… O hodinu míň….. Nebo je láďa přeřídil? Vím, že jsem ho chtěla poprosit, aby to nedělal, abych se snáz zorientovala. Ale řekla jsem mu o to? Ta krátkodobá paměť, to je prevít…..

Nebo je o hodinu víc? Kdy jsem teda měla servírovat tu snídani?

Nevadí.

Průběžně budu nosit další a další porce těm, kteří dorazí.

Nikdo nebude ošizený.

Doufám.

Příspěvek byl publikován v rubrice Ze života a jeho autorem je Štěpánka. Můžete si jeho odkaz uložit mezi své oblíbené záložky nebo ho sdílet s přáteli.

Napsat komentář

Vaše e-mailová adresa nebude zveřejněna. Vyžadované informace jsou označeny *