Jsem teď frekventantem kursu „ženská logika v praxi“. Nedobrovolným frekventantem, to zdůrazňuju. Už jsem tu psala, že moje jezdecká kobyla Heruška je teď trochu upozaděna. Protože trable s Macíčkem, pak trable s Lunou, a pak také neustálé usměrňování pubertální blumy Delinky. To všechno mi bere čas a také chuť a elán (a občas i zdraví). S úžasnou kobylou, [...]
Ukazuje se, že s výchovou divokého prasátka potřebuju pomoc druhých. Protože etologická danost u divočáků je taková, že v prasotlupě velí vrchní svině a ta také řeší konflikty mezi členy tlupy. Což jsem nevěděla a v Tkaniččině hlavě jsem tím zasela semínka zmatku. Protože když Tkanička někoho kousla dřív, hned jsem poškozeného nabádala, že má prasátko vypeskovat. [...]
Vašík se tuhle přišel vysírat na selinku. Prostě nakráčel do přístřešku za
domem, kde Selinka s Kačenkou držely posnídaňovou siestu, a začal na Selinku dotírat,
šťouchal jí, kousal a bručel. Selinka z toho byla úplně zmatená. Klidně si leží
ve slámě, odpočívá, tráví – a najednou se objeví to malý prase a začne se s ní
prát! Co to?
[...]
Už nějakou dobu peču chleba v domácí pekárně. Jako většina našich spotřebičů
i pekárna má trochu mušky. Jednou z nich je fakt, že jedna z míchacích vrtulek
vypadává z čepu a ukrývá se v upečeném bochníčku. Žádnej problém. Upečený
bochníček hned po vyklepnutí z formy podrobím lehké operaci ostrým nožem a už
je možno ho servírovat bez [...]
Záda mě pořád bolí, ale už ne tolik. Takže mi okřály hnidy a chystám se na Macíčka.
Jasně, akutní potíže se řeší mnohem lépe, než chronické, a zatímco s bolestí
zad jen tak zničehonic bych teď k doktorovi nešla, s úrazem naopak klidně.
Mám super novou bezpečnostní jezdeckou vestu. A na ní jsem si ve výprodeji s
výraznou slevou koupila i zimní bundu velikosti [...]
Selinka se naučila odcházet do lesa na žaludy. Teda tohle samosebou uměla už
dřív, teď se naučila si ten odchod prostě vynutit – vyvrací vrata z Alcatrazu na
cestu. Hrubá síla prostě vítězí na celé čáře.
Včera zase utekla. Snažila jsem se ji nalákat na jablka.
Prase stálo ve vrátkách a bylo vidět, jak mu šrotujou kolečka [...]
Od léta si chystám záhonek pod okny do kuchyně. Měl by být čistě květinový, mám vizi líbezných ostrůvků s motýlími keři a růžemi, to celé podsazeno nízkými trvalkami. Krása bude střídat nádheru.
My permakulturisti neryjeme. Ostatní kvůli mísení jednotlivejch pater půdního života, já teda z lenosti a taky proto, že mě bolej záda. Takže jsem přípravu záhonu zahájila tím, že jsem na trávu nasypala trochu hnoje. Abych přilákala žížaly
Včera tu byl doktor na lunu. Já už jsem psala, že kobyla ráno před jeho návštěvou nekulhala. Ale to už předvedla i dřív, v jednu chvíli pravá zadní nebyla schopna nášlapu dopředu a v kroku se jen přisunovala k druhé zadní, a za chvíli to kulhání bylo neznatelný a krok zadní nohy jen nepatrně zkrácený. Aby po nějakém obratu opět začala chodit krok-sun-krok.
Včerejší náročný odpoledne bylo i hodně veselý.
Když jsme vyváděli Lunu z Alcatrazu na cestu za domem, využila prasátka příležitosti a utekla. Konkrétně Selinka s Tkaničkou. Ostatní se chystali – ale narazili. Když jsem viděla, že vrátka jsou rozražená dokořán a zvířata se jima hrnou ven, pustila jsem kobylu a utíkala zpátky. Natlačila jsem další útěkáře [...]
Srneček Kikinek si uměl opravdu dobře zařídit život. Dvakrát denně dostává misku ovesných vloček (už jsem tu psala, jak mi dal jasně najevo, že nějaký směsi, co mi zbyly, on jíst nebude a ať valím do krámu a koupím vločky). Nemůže jíst sám, musím být u něj a hlídat, aby ho někdo nešidil. Je sice i s miskou na tu chvíli zavřený v boxu, ale slepice se tam dostanou. [...]