Včera jsme nemohli najít ferdu. A to se podávala večeře!
Řekli jsme si, že asi zalezla do nějaké z prasoboudiček a vyspává a mávli jsme nad tím rukou.
Velká chyba!
Ráno jsem šla krmit – a slyším strašlivé hřmění, fakt rozzlobený a zuřivý prasátko.
Ale kde je?
Ve stodole v kóji ne…. Na hnojišti taky ne….. V otevřeném koňském boxu taky ne…. Ale je to slyšet hnedka někde tady!!!!
Bingo!
Z malých dvířek tak akorát pro slepice kouká ferdin nos!
Namíchnutý nos, podotýkám.
Obhlídka situace – a vše je přehledně jasné!
Před časem přišlo kačence líto, že všechna prasátka mají boudičky a ona ne, takže vybagrovala velké dveře do kurníku a nadělala z nich doslova třísky.
Pak se do kurníku nastěhovala a byla šťastná, že má svou vlastní prasoboudičku. Nevím teda, co na to říkaly slepice, ale kurník má celkem tři místnosti a další dvoje dvířka, tak byly asi v pohodě-
No a ferda vlezla velkýma dveřma, respektive tedy otvorem po velkých dveřích, do kurníku, prošla další místností a zaparkovala v té třetí…. Která je trochu pod úrovní, tedy vede do ní dost vysoký schod….. A která je právě tak dlouhá a široká, aby v ní prasidlo mohlo stát, ale současně tak úzká a krátká, že se prasisko neotočí…. No a ven z ní vedou jen ta malinká dvířka pro slepice, kterými prasátko prostrčí leda tak nos.
A problém byl na světě!
Do schodu, který navíc nevidí, nechce žádné prasátko couvnout. Takže ferda byla dokonale uvězněná.
Mám úžasného manžela. Zavolala jsem mu do práce, a on sednul na autobus a spěchal domů.
Ale nebyl ochoten vzít bourací kladivo a zvětšit dvířka. Takže zas tak úžasný není :-).
Nakonec jsme ferdě pod předníma nohama podvlíkli westernový podbřišník s provazy a další provazy jsme jí uvázali na zadní nohy. A nadzvedávali jsme a tahali tak dlouho, až se jí zadní nohy dostaly na ten schod. Pak bylo nutno prolézt rozzuřené ferdě k hlavě a tlačit a tlačit a tlačit.
Klika, že mám nízký pud sebezáchovy a celkem bez váhání jsem do toho šla.
Ferda sice zuřila, ale neublížila mi, a to jsem měla ruce i nohy přímo na její tlamě. A dokonce couvala – až vycouvala.
Venku dostala odměnu a bylo vidět, že chápe, že jsme ji sice omezovali a možná i trochu ubližovali (je celá odřená), ale že to bylo pro její dobro.
Láďa pak ty velké rozbité dveře nahradil prkny…
Člověk nikdy neví, co by ferdu mohlo za pár dní zase napadnout….