Selinka umí vypáčit vrata z alcatrazu ke koním a pak odchází na jejich pastvinu a z ní může kamkoliv, nerespektuje totiž ohradník…. Teda respektuje, ale ještě ho podleze 🙂
Nemá smysl se rozčilovat, selince je to dost šumák. že to neprospívá ani vratům, ani mezilidským vztahům, to je jasný asi jen mně, a vzbudit v prasátku provinilý pocit, to snad ani nejde.
Dneska to zase udělala.
Ale špatně si to načasovala!
Trochu jsem se opozdila s večerním krmením (sázím stromy), takže že je selinka mimo alcatraz až u studánky, to jsem si všimla skoro za tmy.
Opatrně a potichu jsem se proplížila do dvora, nehlučně jsem naplnila kbelíčky granulemi s večeří a tiše jako myška jsem se odvznášela do alcatrazu.
Hohoho! To prase si nevšimne, že se rozdává večeře, přijde pozdě a ostrouhá. Konečně ho při útěku zasáhnu na citlivým místě! A současně budu mistrně pedagogicky působit! Kdo pozdě chodí, sám sobě škodí!
Než jsem ale stačila přidělit první kbelíček (kačence), ozvalo se sténání a skřípění mučených vrátek a také nějaké praskavé zvuky…..jojo, selinka chvátala na večeři a neměla čas se s tím plotem a pantama nějak moc mazlit….
Kompletní škody zjistím až zítra za světla….
Pedagogický dopad to rozhodně mělo:
Příště si dám fakt pozor, abych se s večeří neopozdila 🙂