Ráno byla v ohradě jen mary. Ostatní dva koně – macíček s delinkou – nebyli nikde vidět.
V přístřešku nikdo, za stodolou nikdo, kde himbajs jsou?
Aha!
Za dřevníkem. Jak se tam dostali? Dílem je tam naskládaný dříví a dílem zaparkovanej traktor….
Vzala jsem mary a vedla jsem ji z alcatrazu na horní louku. Macíček se nějak prosmýkl kolem traktoru a spěchal za ní.
Ne tak delinka.
To zoufalství! Ona neprojde! Ona neproleze! A ještě ji tu nechali samotnou! Hrůza!
Jako chtěla jsem ji nechat vycukat, protože to zcela jistě byla ona, kdo výpravu za dřevník vymyslel a začal. Ale zželelo se mi jí. A taky mi mohla rozbít traktor, že ano….
Tak jsem vyházela nějaký srovnaný dříví, aby vedle traktoru vznikla větší mezera. Odvedla delinku. A pak samosebou to dříví zase srovnala zpátky.
Když jí miluješ, není co řešit!
Všechny tyhle příhody nesmím zapomenout vymazat, až podám inzerát na prodej tý můry 🙂