Vítr sebral střechu z prasátkovské boudičky.
Takže ráno na mě čekala rota opravdu naštvaných prasíků. To jsou pěkný pořádky, tohleto! Jak oni k tomu přijdou? Jak to, že neporoučím větru dešti?
A vůbec nevadilo, že mají k dispozici dalších 6, slovy šest, boudiček, kterým střecha neodletěla…..
A že ta boudička, které odletěla, je ta nejméně oblíbená, kde se polehává jen občas a zásadně přes den…..
Takže ne, nezačala jsem řešit napájení koní a dalších zvířat – nešla totiž elektřina, tedy nefungovalo čerpadlo ze studny – ale ze všeho nejdřív jsem v lese našla kusy střechy, naskládala jsem je na boudu, zatížila kamenama a kouskama cihel …… A pak si všichni prasíci zalezli k výživnému dopolednímu spánku do ostatních prasoboudiček.