Když je člověk naprostý

Když je člověk naprostý zahrádkářský laik a přesto se s vervou pustí do budování přírodní zahrady, může se toho dost pokazit.
To ani tak moc nevadí. Není důležitý cíl – krásná přírodní zahrada úplně bez chemie, přátelská ke všem živočichům s výjimkou drůbeže, ovcí, krav, jaků. Lam, oslů, koní a prasátek – , ale cesta, která k cíli [...]  Celý příspěvek...

Tak jsem včera pustila t

Tak jsem včera pustila ty dynínské chudinky poprvé ven.
Ne všechny se odvážily překročit práh kurníku.
Ty, co si troufly, se chovaly překvapivě sebevědomě a prozkoumávaly ani ne tak co by sezobly, ale s kým by se družily.
Jedna strávila den s kačenkou a samsárou. Společně ležely v přístřešku za domem a nejspíš řešily takový ty slepičí věci.
 [...]  Celý příspěvek...

Díky útěku a zejména náv

Díky útěku a zejména návratu emáka se ukázalo, jak je to vlastně s těmi prasátky a jízdou v autě.
Emu vystoupil – a k otevřenému kufru auta se přihrnula selinka, stroupla si na zadní nohy a předníma už nastoupila. V tom, aby manévr dokonala, jsem jí zabránila. Dva dny před útěkem pštrosíka totiž láďa dokonale vyčistil celé auto a vymračoval se, když [...]  Celý příspěvek...

Předevčírem se ztratil e

Předevčírem se ztratil emák koffee. Ráno byl v alcatrazu za domem, za hodinu už ne. Myslela jsem, že odešel dolů na louku a nijak jsem to neřešila. Chyba.
Po poledni jsem si všimla, že mám na mobilu zprávu od kamarádky, že náš pštros je v ohradě u krav…..zpráva byla starší, takže se dalo čekat, že koffee už bude jinde.
Ještě že má maruška home office! [...]  Celý příspěvek...

Hurá hurá, mám v zahradě

Hurá hurá, mám v zahradě pampelišky!
Ne, není to divný se radovat…. Ředu let jsme neměli žádný.
Když totiž v zahradě bydlela prasátka, spolehlivě během jediného roku zlikvidovala pampelišky. Nejdřív na jaře snědla všechny květy. V létě chroustala listové růžice. A v zimě přišly na řadu kořeny. Čtvrt hektaru pozemku mělo pět prasátek vyčištěno [...]  Celý příspěvek...

O zahradních cedulkách

O zahradních cedulkách
Když jsem před nějakými pětadvaceti lety začínala se zahradou, označovala jsem si výsevy pytlíkama od semínek. Vydrželo to obvykle do prvního větru…. A pak už to byla loterie. Jak nejsem ze zahradnické rodiny, trochu jsem tápávala, jestli z toho, co náhodou vyrostlo, sklidit a sníst kořen (protože je to ředkvička či mrkev), nebo listy, [...]  Celý příspěvek...

Vynesené

vynesené slepičky z dynína už se docela dobře usadily. ještě je nepouštím ven, jsou v třípokojovém kurníku. z deseti přežilo osm….přišla chvíle k dalšímu kroku na cestě ke svobodnému slepičímu životu. odchytli jsme jednoho z našich kohoutů a zavřeli ho k vynesenkám. říkala jsem si, že jim bude šéfovat a naučí je, jak žít jako slepice. naši kohouti jsou [...]  Celý příspěvek...

Postupně mi přicházejí o

Postupně mi přicházejí objednané rostliny. A já je postupně sázím.
My chaotici ale musíme vyšperkovat i takhle jednoduchou činnost.
Rostlinky sázím jako anonymní zelený věci. žádný jmenovky, nic takovýho. Už ani nepředstírám, že si budu pamatovat, kam jsem co píchla.
Jasný, až vykvete kopretina, nejspíš jí rozpoznám od slunečnice.
Ale poznat, co je pelyněk brotan a pelyněk estragon? Bez cedulek, který jsem hned vyhodila?
A mistrovský kousek: tři kozlíky lékařské. Píchnutý na tři různý místa – ať sám ukáže, jaký chce podmínky pro zdárný růst.
Zasadit…. A honem pro konev s vodou!
Tady je jeden kozlík…..tady druhej….. A kde je himbajs ten třetí?
Jo, zapomněla jsem to.
Nezbývá než doufat, že kozlíku nevadí sucho 🙂

Jak jsem zakládala kompost

Jak jsem zakládala kompost
Začala jsem číst zahradnický příručky. A konečně jsem přišla na to, proč moje pěstitelský úspěchy jsou tak malinkatý, zato neúspěchy jsou pravidelný a velký.
Nemám kompost!
Odmávla jsem rukou fakt, že mám za domem asi tak 20 tun hnoje. Pořád. A každý den přibývají další a další kolečka.
Ne, zahrada bez kompostu prostě nemůže být!
Mám spoustu nectností. Ale rozhodně mi nikdo nemůže upřít, že nejsem akční.
V pátek jsem zjistila potřebu kompostu. Okamžitě. Hned.
Do sobotního rána jsem nastudovala, jak na osmnáctidenní berkeley kompost (že má jméno podle univerzity, kde ho vyvinuli, to je něco pro moje akademický založení).
V sobotu jsem navážela na hromadu to, co by mělo být za 18 dní kompostem k použití. Trochu ve mě hrklo, že toho má být minimálně kubík, aby to fungovalo správně. Ale nezalekla jsem se!
V neděli láďa podlehl mému naléhání a vyrobil kompostu ohrádku.
Ukázalo se, že jsem toho navozila málo, i pokračovala jsem ve shánění další organické hmoty.
V pondělí toho byl už kubík. Pokropila jsem to a zakryla plachtou.
No, a zítra bych to měla poprvé přeházet….
A pak ještě osmkrát…..
Nějak mě ta akčnost opouští.

Jak jsem zkrášlila zahra

Jak jsem zkrášlila zahradu
No jo, už je to tady. Panský choutky se mě chytly. Budu mít květinovou obrubu kolem celké cesty! Bez ní můj život postrádá smysl!
Celou zimu jsem navážela na okraj cesty k domu hnůj, na něj vršila slámu a na to drobila uleželý hnůj jakože naočkování.
Mnoho koleček hnoje…..nepočítaně návidlí slámy. Kárky a kárky starého hnoje.
V březnu jsem měla hotovo. Od vrat zahrady až k domu se táhnul cca 70 cm široký a půl metru vysoký val. A začalo foukat….
Dobře, sláma lítala všude. Tak to zaplachtuju černou netkanou textilií.
Val se změnil na ještě úhlednější černý válec.
S jarem se otevřela zahradnictví a já koukla na nabídku nízkých trvalek.
A na ceny.
A začala jsem počítat. Jo, tak to mám pokaždý – vymyslím, realizuju… A pak teprve počítám.
40 metrů záhonu….na metr cca 7-9 rostlinek…. Rostlinka cca 40-50 korun. Ufff!
Trochu jsem ztichla. A zkrotla.
No ale černej válec podél cesty je taky docela pěknej, že jo. A stejně se ten okraj nedal udržovat….. To budu dokupovat postupně…. Metřík po metříku.
A pak mi kamarádka nabídla přebytek jahodových sazenic….
Hosana!
Tramtadadá, prvních 7 metrů záhonu bychom měli. Jahody zdoběj, to je jednou jasný. A sázej se do fólie. To je náhodička! (není jistý, že se sázej i do hromady slámy, která skrývá nemenší hromadu čerstvého hnoje. žádná zemina. Ale kdo by se s tím trápil, ne? Nějak to dopadne).
No a když už tam jsou jahody, tak co kdybych tam nasázela i brambory? Zbylo mi asi 20 kilo sadbovejch brambor, který jsem chtěla uvařit prasátkům…. Další náhodička!
Nevím, co na to zahradní architekti. Od vstupní brány až k domu holt nebudu mít květinový záhon, nýbrž jahodovou a bramborovou plantáž. Ale myslím, že tím jsem pojem „selské bydlení“ dostala na další level!