Předevčírem se ztratil emák koffee. Ráno byl v alcatrazu za domem, za hodinu už ne. Myslela jsem, že odešel dolů na louku a nijak jsem to neřešila. Chyba.
Po poledni jsem si všimla, že mám na mobilu zprávu od kamarádky, že náš pštros je v ohradě u krav…..zpráva byla starší, takže se dalo čekat, že koffee už bude jinde.
Ještě že má maruška home office! Tím pádem jsme byly na hledání a chytání dvě!
Do auta a po pštrosích stopách vzhůru! Hned na první odbočce ze silnice jsme měly štěstí – viděly jsme koffeeho, jak se baví se sousedkou na její zahradě. Ano, s tou sousedkou, ke které si předloni došli na návštěvu naši pávi…. Super, to půjde hladce. Pávy jsem tenkrát prostě dovedla domů. Ťapali jsme svorně přes les a pastvinu, v klidu a pohodě.
Koffee ale řekl, že to tak nepůjde. že nikam nejde, že rozhodně neprojde průchodem do lesa (na zahradu se dostal tak, že jednoduše prorazil pletivo v plotu….), že je rozrušený, rozčilený, má špatnou náladu a je v podstatě v hysterickém oblouku. A když to řekne třicetikilový pták, který je vyšší než vy, mělo by se mu naslouchat.
Já jsem blondýna. Takže jsem nenaslouchala a rozhodla jsem se, že tedy koffeeho naložíme do auta a domů ho ten kilometr odvezeme.
To nebylo správné rozhodnutí….. V nastalé rvačce jsem utrpěla zranění, když mě kopnul do pravé ruky a po zbytek „akce emu“ jsem byla nepoužitelná.
Nakonec jsme si od sousedů půjčily provazy a popruhy a také pomoc (a vážně, i tři dospělí lidé měli s jedním pštrosíkem co dělat), koffemu nejprve svázali nohy, posléze nohy přivázali k tělu a jako balík jsme ho naložili do kufru. Zajímavý bylo, že jakmile byl bezmocný, rychle se zklidnil. Naštěstí. Pštros totiž umře šokem hodně rychle.
Doma jsme ho vyložily a pštrosík odkráčel k dřevníku, kde asi půl hodiny přemýšlel, co se mu to vlastně přihodilo….
Já jsem nejdřích chtěla jet k doktorovi (obávala jsem se, že mám zlomenou kost), ale pak jsem si řekla, že zkusím na chvíli usnout, že se mi ta zlomenina třeba zahojí.
A zahojila se! Což je samosebou dobře, na druhou stranu ale lituju, že nemám na traumatologii v českobudějovické nemocnici další kuriózní záznam. K „spadla z koně“, „nabrala jí kráva“, „prase jí vrazilo do kolene“ tam ještě mohlo být „kopnul ji pštros“.
Nejlepší zprávou je, že koffee na mě nezanevřel a dál spolu kamarádíme.