Archiv pro měsíc: Květen 2020

Dneska jsem vytáhla ty m

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Dneska jsem vytáhla ty moje hvězdy a pruhy (hvězdičku a tkaničku) mimo jejich přirozené prostředí.
Takže žádný obývák a kuchyň s tolik pohodlnými gaučíky a křesílky, kde lze spát, s hranami skříněk, o které se lze drbat a s nízkými stolky plnými chutného čtiva…. S pelíšky u kamen, kde vyhřívací dečku supluje umělá kvočna….podotýkám, že [...]  Celý příspěvek...

Ráno jsem

Publikováno | Autor:
Odpovědět

ráno jsem přišla do obýváku. a srnčí pelíšek prázdný! i prasopelíšek v kuchyni prázdný! kam se ty moje děvečky poděly? aha….. na gauči mezi polštářky a plyšovými prasátky se zvedly dvě ospalé hlavičky.

„neruš nás. dej vědět, až naservíruješ snídani, jo?“

Hvězdička se začíná pást

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Hvězdička se začíná pást.
To je moc dobře. Jsem ráda. Sice musím stát nebo sedět u ní, to asi aby se cítila bezpečně. Na práci kolem domu jsem už rezignovala a jsem ráda, že zvládnu nakrmit a podojit a aspoň vyrobit tvaroh, ten je nenáročnej. Klika, že skoro každý den prší a nemusím aspoň zalévat.
V rámci nácviku pasení dneska hvězdička ukousla z další zahradní borůvky tu jedinou živou větvičku. že já blbec jsem předevčírem těch náhradních keříků nekoupila v lidlu víc….
Něco mi našeptává, že to s úrodou ze zahrady zase nebude to pravý ořechový……
A je mi to fuk! Hlavně že děti prosperujou!

Ráno mě vítala jen hvězd

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Ráno mě vítala jen hvězdička. Prasátko nikde! Tkanička je od pondělí nemocná, tak ve mně hrklo, že je někde zalezlá a dodělává. A! Rozčilené chrochtání z koupelny! Nakouknu – a vidím….. Láďův svetr ve tvaru prasátka rozzlobeně šmejdí po podlaze……
Ráno mě vítala jen hvězdička. Prasátko nikde! Tkanička je od pondělí nemocná, tak ve mně hrklo, že je někde zalezlá a dodělává.
A! Rozčilené chrochtání z koupelny!
Nakouknu – a vidím…..
Láďův svetr ve tvaru prasátka rozzlobeně šmejdí po podlaze……

Ráno

Publikováno | Autor:
Odpovědět

ráno mě vítala jen hvězdička. prasátko nikde! tkanička je od pondělí nemocná, tak ve mně hrklo, že je někde zalezlá a dodělává.a! rozčilené chrochtání z koupelny!nakouknu – a vidím…..láďův svetr ve tvaru prasátka rozzlobeně šmejdí po podlaze……

Ty moje hvězdný a pruhov

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Ty moje hvězdný a pruhovaný děti se už celkem naučily spolu vycházet. V některejch chvílích je mám na klíně obě, obě drbu mezi ušima a obě poklimbávají. Úspěch!
Také se učí jedna od druhé.
Hvězdný dítě ryje a pojídá hlínu.
Pruhovaný dítě se začíná ztrácet a nepřichází na zavolání…..
Jako mohly by od sebe odkoukávat jiný dovednosti, to jo. Ale já jsem spokojená, že už se nechtějí navzájem pozabíjet.

Asi před měsícem vykopal

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Asi před měsícem vykopal brácha v zahradě velký jámy. Já do nich koupila kyselý substrát a zasadila 8 keřů zahradních borůvek. Ony teda nebyly moc velký (asi 8 cm na výšku) a ani nevypadaly přehnaně životaschopně (každý jednu větvičku se třemi lístky), ale jak říkám, není důležitej cíl, nýbrž cesta.
Na tohle krédo jsem včera trochu pozapomněla. To když tkanička ukousla jedný z borůvek tu jedinou živou větvičku.
Ale někdo tam nahoře mojí zahrádce fandí!
Dneska v lidlu měli borůvkový keříky zhruba pětinásobně větší, než mi poslali ze zahradnictví, a za pouze dvojnásobnou cenu.
Koupila jsem hned dva.
U těch původních je ještě 7 živých větviček, který by tkanička mohla ukousnout….

Já mám tak pracovitý dět

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Já mám tak pracovitý děti! Teď jsme přišli ze zahrady. Moc mi pomohly se zaléváním. A tkanička i něco prokypřila a vyplela-
Až hvězdička trochu povyroste, bude určitě také likvidovat. Možná i plevel 🙂
V tomhle směru se má tkanička ještě co učit.
Proti škodám, které tu páchají slimáci, jsou stopy těch zvířecích děti úplně minimální.

Ještě pořád mám strašně

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Ještě pořád mám strašně moc práce venku. Okna jsou neumytá, sazeničky pořád v pařeništi, záhon nezamulčovaný, k bramborám jsem nepřihodila ani stéblo….. A přesto jsem strávila krásné odpoledne jen tak posedáváním venku s dětma.
Musela jsem je totiž hlídat, aby se:
– navzájem nezabily
– neztratily se
– nebavily se nějakou sebezničující hrou
– neškodily nad rámec možností
– neublížil jim někdo další
Přesto, že tyhle naše děti jsou čtyřnohý, je to úplně stejný, jako když jsem chodila na hřiště s holčičkama..…

Když se naší trojbarevné

Publikováno | Autor:
Odpovědět

Když se naší trojbarevné kočce minči narodila koťata (minči je úplně divoká, nedá se chytit a tedy ani odvézt na kastraci), oznámila nám dcera, že máme dva mourovaté kocourky. Jasoně a drsoně.
Ondyno přišel láďa, že drsoň si přivedl ke krmení kamarádku. Nějakou cizí celočernou kočičku. To jsme byli moc rádi. Není sobecký, podělí se s přítelkyní. To je přece krásný, že jo.
A teď přišel láďa s tím, že drsoň má velké břicho….. A že bude mít koťátka.
Takže nějakej cizí černej kocour se u nás královsky stravoval a ještě tu nechal potomky!