Ondyno nám zase utekl pštros koffee.
Musím říct, že jsem se v chytání uprchlého emu dost zlepšila.
Jednak jsem pro jeho hledání využila i FB, což se ukázalo jako dobrý tah – tentokrát se totiž zatoulal asi 6 km daleko.
Druhak jsem se – poučena minulým úrazem – vůbec nepokoušela s pštrosem nějak manipulovat. Jen jsem mu přes hlavu přehodila mikinu, čímž jsem ho dost vypnula, a když si vypnutý sednul, šly mu ty nebezpečný nohy přivázat k tělu úplně hladce.
A za třetí tentokrát přišel k úhoně láďa. Koffee jen nějak lehce máchnul jednou nožkou – a rozpáral láďovi nohavici odshora až dolů. Oblíbených kalhot. Jak jinak…..