Od dubna do června je období pavího toku. Páv šoumen je hlučnější a akčnější, ale pořád je to ten hodný krásný ptáček, který se naparuje a předvádí před každým, koho potká. Jen před pávicí pusinkou moc ne – pusinka šoumena zahlídne a utíká pryč.
Je to tak celých 8 let, co šoumena máme.
Letos do celé věci vstoupila sousedka.
že máme páva zavřít, že jim chodí po pozemku. To je pravda, při svých namlouvacích obchůzkách chodil šoumen i na louku u kapličky, ba někdy jukal i sousedům do dvora, jestli se tam neukrývají nějaké pávice.
Pokusila jsem se sousedce vysvětlit, že se šoumen chová podle své paví přirozenosti, že ho nemám kam zavřít a poprosila jsem ji o schovívavost a ujistila ji, že jakmile období toku skončí, páv se bude držet zase jen u nás.
Úplně to nezabralo.
Sousedka šoumena začala aktivně vyhánět, což bohužel způsobilo, že to bral jako zpestření dne a povyražení a chodil k nim na louku několikrát denně.
Tím pádem sousedka začala aktivně nahánět i mě a ječela na mě, ať si páva okamžitě, ale okamžitě zavřu.
Já nejsem žádnej problémovej člověk. Kdyby přišla a použila kouzelná slůvka typu „dobrý den“, „prosím“, „děkuji“, „nashledanou“, určitě bych se snažila jí nějak kompenzovat vzniklou újmu (páv na louce!).
Ale když na mě někdo ječí a sprostě mi nadává, nemám vůbec chuť rozdávat misky domácího tvarohu či kostky domácího másla coby odškodné.
Sousedka odchytila i láďu a naléhala na něj, ať mně domluví a páva ať zastřelí…. Nebo to bylo obráceně?
Nakonec to skončilo tak, že jsem si netroufala vyjít z domu, abych nemusela čelit dalším nadávkám a řvaní. Hodně mi to pokazilo jaro. Zahradu, kterou jsem přes zimu založila, jsem si moc neužila. Nechodila jsem ani do alcatrazu ke zvířatům, jen nakrmit, poklidit a zase zalézt.
No a včera si láďa dovezl tři včelstva.
Tak na tohle jsem hodně zvědavá.
Včely budou u sousedů pečený vařený, to je jistý.
Jestlipak i teď bude sousedka požadovat, aby si včely zavřel, případně zastřelil?