Musím se pochválit. Moc pěkně jsem založila zahradu. Cílem byla zahrada divoká, samostatná, zdobná a poskytující něco k snědku.
A všechno se to povedlo!
Roste to páté přes deváté, plevel se střídá s květinami či s ředkvičkami, tráva bujně prorůstá trvalkové záhony…divočina na první, druhý i každý další pohled.
Samostatný to je taky. žije si to vlastním životem.
Pokud se někomu líbí chaos, je to i zdobný. Ale pro jistotu jsem do zahrady vypustila dvě srnčata, bambiho měl přece každý z nás rád, že jo, takovej roztomilouš…. Tak v naší zahradě jsou ti roztomiloušové hned dva. A přes den to ještě sichruju slaďounkým pruhovaným prasátkem….tomu už neodolá vůbec nikdo.
A tihle tři se v zahradě celkem slušně najedí.
Když jsem dneska koukala, jak si společně hrajou, říkala jsem si, že zahrada sice nevyhraje nikdy žádnou cenu, ale že vnoučata v ní jsou fakt spokojený.
A vo tom to je……