Líbí se mi, že je život tak pestrý…..
Když jsem odjížděla na letošní koňovandr, říkala jsem si, že to bude dobrej opruz – moje čtyřnohá parťačka delinka totiž celé jaro nic nedělala a jen žrala a tloustla.
První den jsem ji pravda chtěla zastřelit. Při pauze, kdy jsme koně pustili navolno do ohrady bez elektriky, jsem se nadějeplně ptala, jestli už kobyly utekly….
Další den mě ale delinka příjemně překvapila – šla do sebe a vynesla mě až na samý vrchol kleti. Mákla si, děvečka.
Smůla, že při sestupu z hory jsem delince chtěla ulehčit a vedla jsem ji ze země.
Jediný malý zaškobrtnutí stačilo – a slítla jsem z náspu vedle cesty přímo na šutry. Nebylo to moc vysoko, nějaký 1,5 – 2 metry, ale když spadnete na hlavu a na kameny, není to nic moc. Potloukla jsem si i koleno, loket a kyčel.
Dneska se kurýruju. Mažu se voltarenem, zobu brufen, a těším se, jak si zítra zase užijeme společnou cestu……