Esmeralda se včera na vlastní kůži přesvědčila, jaká je opravdová cena za svobodu. Takovýhle zkušenosti jsou nejlepší, žel nepřenositelný…..

Esmeraldu ráno po krmení pouštím z kotečku a večer těsně před krmením zase zavřu. Asi jí to nevyhovovalo – a tak na mě včera ráno čekala u vrat do alcatrazu.

Jasně, bývalý tondův kotec není žádný vězení, cestu ke svobodě střeží jedna malá karabinka. Pro odhodlaný prasátko žádnej velkej problém.
Nevadí. Esmeralda chce svobodu, má jí mít. V rámci alcatrazu, samozřejmě. Od čtvrtka ho opevňuju tak, aby žádné prasátko nepodlezlo pod plotem a neprolezlo okem v pletivu. Dělám to velmi sadisticky – natahuju ohradníkovou pásku ve výšce prasečí zásuvky a pouštím do ní 8000 voltů. že to funguje, poznávám podle vykviknutí těch, kteří se pokoušeli plotem projít….. Už mi zbývá opevnit jen asi 800 metrů….. 🙂
Takže večerní krmení se sice podávalo v kotečku po tondovi, ale nezamkla jsem ho. Ehm ehm…nebylo jaksi čím…..karabinka byla ulomená.
Esmeralda se nadšeně vrhla na misku s večeří.
Mezitím selinka vyjedla granule ze svého kbeličku, zabrouzdala do prasína prohlédnout si kbelíčky a misky ostatních prasátek, chvíli obejdovala a dělala na mě oči, že chce přídavek – a pak si všimla, že to malý prase ještě něco žere. A mlaská! Asi je to dobrý!
Odsunout kus oplocení tondova kotečku bylo dílem setiny vteřiny. Vyhnání esmeraldy od misky další zlomek vteřiny.
Nešťastná esmeralda si tedy užívala svobody, zatímco selinka si pochutnala na zbytku její večeře…..
Prasklou karabinu jsem vyměnila, esmeraldu znovu zavřela a přinesla jsem jí jablko.
Ráno byla esmeralda zase za vraty a karabinka zničená.
Dobrá, chápu.
Sám svobody kdo hoden svobodu zná vážiti každou…. Atd. Atd.