Začala jsem chystat knížku o prasátkách k tisku. Ale hned na začátku jsem se zasekla – když jsem znovu četla to, co jsem napsala před lety, nelíbilo se mi to a viděla jsem, že je potřeba to úplně přepsat. Z čehož jsem byla dost kyselá.

Včera mi přišla kniha od koňského guru. Krásná, výpravná, úžasný fotky…. Pravda, trochu mě zarazily dvě věci – že v anotaci knihy se uvádí, že váží 1 kilogram (chápu, že někdo si kupuje knížky podle barvy, aby mu to v knihovně ladilo, ale podle hmotnosti?) a že kniha je brožovaná a v měkkých deskách. U knížky za bratru 600 korun bych čekala …. No to je vlastně jedno, co bych čekala.

Protože si chodím odpoledne na chvíli lehnout, abych si srovnala záda, začala jsem knížku hned číst. Ona tedy asi není primárně určená na čtení jedním hltem, spíš se od čtenáře očekává tu a tam nahlédnutí a následné hloubání o přečteném. U čtenáře s mizernou krátkodobou pamětí by teda možná prošlo, že se v knize vícekrát opakují stejné myšlenky, obraty, přirovnání (kniha se prezentuje jako přepracované články z časopisu – a redaktor asi neodvedl svou práci dobře), mě to včera praštilo do očí.

To není kritika knihy. Koňský guru v mých očích nespadnul z piedestalu. Konec konců, opakování je matka moudrosti.

Akorát ve světle tohohle se mi teď zdá, že ten můj spisek o prasátkách sice není dokonalý, má svoje mouchy, mohlo by to být napsáno lépe, ale co už….. 🙂