Včerejší náročný odpoledne bylo i hodně veselý.

Když jsme vyváděli Lunu z Alcatrazu na cestu za domem, využila prasátka příležitosti a utekla. Konkrétně Selinka s Tkaničkou. Ostatní se chystali – ale narazili. Když jsem viděla, že vrátka jsou rozražená dokořán a zvířata se jima hrnou ven, pustila jsem kobylu a utíkala zpátky. Natlačila jsem další útěkáře dovnitř a vrátka řádně zajistila. Luna celou tu dobu vzorně stála.

Pak pan doktor odjel a já s Bárou jsme musely uprchlíky zahnat.

Bylo to opravdu vtipné. Bára zkušeně došla do dvora a přinesla kbelík s
prasogranulkama. Zachrastila, došla k Selince – a Selinka popadla kbelík do
zubů a překvapivě rychle s ním utekla hlouběji do lesa.

Bára ale není žádný ořezávátko, je to sportovkyně. tak běžela za Selinkou a asi dvakrát se jí pokusila kbelík vypáčit ze zubů.

Ale kdepak. nepodařilo se. Selinka se kbelíku vzdala až poté, co do mrtě vyjedla jeho obsah.

Svobody se vzdala až před večerním krmením. dobrovolně. vyvrátila vrata a vzorně čekala na večeři.