Včera jsme se vrátily z prvního letošního vandru. Report podávám až dnes, neb včera jsem se stačila jen umýt a pak jsem si šla na chvilku „srovnat záda“ (asi ve tři odpoledne), načež mě v osm ráno vzbudil budík…..
Z čehož je jasný, že to bylo náročný.
Jelo pět koní – dva hřebci, valach a dvě kobyly. Čtyři velšové a jeden polovelš. A čtyři ženy od dvaceti do …ech….prostě neurčitý věk před šedesátkou.
Zatím netuším, kolik jsme ujeli kilometrů. Já mám pocit, že asi tak pětset, delinka si myslí, že dvěstě, a v reálu se nakonec ukáže, že to nebylo ani sto……
Ale to počasí!
Ve dne šílená výheň, doslova jsme se koupali ve vlastním potu.
V noci mráz. Fakt, nepřeháním, kobyly měly na vodě v kbelíku led.
Projížděli jsme spálenou zemí. Spíš než na začátek jara to vypadalo na konec hodně horkého léta. Až na to, že kvetly šeříky (!).
Jařiny mizerný, spíš ani nevyklíčily.
Všude prach.
Louky spálený, tráva žádná.
Ač stromy a keře kvetou krásně, neslyšíte bzukot včel.
Nejsou vidět brouci, nejsou slyšet cvrčci.
Potkáte srnku, to jo….a vyplašili jsme dvě koroptve. Ale nevidíte a nezaslechnete bažanta, nepotkáte zajíce. Málo motýlů, i ptačí zpěv je nějakej slabej.
Někde je něco HODNĚ ŠPATNĚ.

Už od Nového roku jsme plánovaly další jarní welšský vandr a volba padla na velikonoce.
Tentokrát to bylo logisticky náročnější, vyjíždět se mělo z budějovic. I objednala jsem přepravu koní – na páteční ráno.
No jo. Jenže kobyly, které měly porodit, neporodily. Nervozita rostla. Betynka se nakonec pochlapila a v pondělí povila indyho, ale myška nic. Vypadala jako sud se střelným prachem těsně před explozí, byla smutná až zádumčivá, postávala daleko od ostatních a celkově se tvářila, že něco není v pořádku. Ale žrala, tak jsem s telefonátem veterináři vyčkávala.
Jenže vandr se blížil! Bylo potřeba to rozseknout.
Včera jsme se s maruškou sešly u kávy a projednaly poopravený plán. Sejdeme se v sedlech na půli cesty mezi budějovicema a trojicí a pojedeme podle toho, jak to bude s myškou a hříbětem. To jsme rozhlásily dalším účastnicím a také jsem odvolala tu dopravu na pátek.
Nepřekvapí, že dneska ráno na mě čekalo ještě mokré hříbě……
Hurá! Hurá! Hurá!