Zpráva o pštrosících:
Před týdnem jsem šla koupit plastové pletivo na pštrosí ohradu. Měla jsem to krásně vymyšlený – noví příchozí budou ve velké ohradě a supík s kachnami navolno v zahradě, dokud se všichni tak nějak nesžijou. Takže jsem potřebovala aspoň dvacet metrů pletiva, aby to klaplo.
V obchodě měli jen 14 metrů. Karamba! No ale co už…. Ohrádka byla tedy o trochu menší.
Což nakonec vůbec nevadilo.
Pštrosíci – pokřtění podle barvy jako coffee a choco – totiž z ohrady vyskočili asi čtvrt hodiny po příjezdu.
Sžívání se s dalšími obyvateli zahrady taky úplně neklaplo – pštrosíci totiž všechny pronásledovali tak moc a tak urputně, že kdo mohl, zahradu opustil. I sebritky si sbalily ranečky a přesídlily do alcatrazu….
Pštrosíci – už celá trojka – zaujali místo na hlídce hned u vchodu do zahrady.
Tak teď už sem neproklouzne asi ani myš!