Láďa včera očistil střechu stodoly. Byla plná, ale opravdu úplně plná mechu.
Všechno to naházel dolů do alcatrazu. Trochu jsem bručela, že to budu muset uklidit a že je toho hodně.
Ale pak mě napadlo, že ten mech bych mohla docela dobře použít na vycpávání mezer mezi kamenama u rybníčku. že by to nevypadalo tak uměle. A kdyby se časem třeba i rozrostl….. To by přece byla krása!
Nejdřív jsem zpracovala to, co láďa ještě naházel do kolečka.
A pak jsem popadla vyprázdněný kolečko, lopatu, hrabičky a koště a šla jsem uklidit zbytek.
Takže suma sumárum ležel ten střešní bordel na zemi déle jak 24 hodin. A nikdo si ho nevšímal – jen samsára a růženka se do toho vykadily.
Ovšem sotva jsem poprvé hrábla hrabičkama, přiřítila se selinka a řekla, že takhle teda ne, že to nejdřív musí sama prozkoumat, abych náhodou nenaložila něco jedlýho. A začala se v těch nánosech vrtat a překážela a dvakrát mi vyklopila kolečko.
Pak přišli pštrosíci a začali vyzobávat mech, který jsem si dávala stranou, že jsou ho velké kusy a že ho naaranžuju na břeh rybníčku. No, z velkých kusů rázem byly kusy malé a z kusů malých kousíčky….
Pak přišla kráva růženka….lamáci….oslice….ovčí komando a husy.
A všichni potřebovali stát, ležet a vrtat se v hromadě, kterou měli k dispozici od včerejšího odpoledne….
Opravdu….vydržím jakékoliv zacházení!