My selky trávíme opravdu hodně času venku. Pracujeme, očumujeme, relaxujeme. Mívala jsem ve zvyku brát s sebou naše psy, kamkoliv jsem se hnula. Během let se ale ukázalo, že jednak jsou naši psi nepříliš ukáznění a nepřiběhnou vždycky, když je volám, a jednak že pozemky kolem kapličky a kostela jsou vlastně veřejné prostranství, kde je volné pobíhání psů zakázáno, [...]  Celý příspěvek...

Od dubna do června je období pavího toku. Páv šoumen je hlučnější a akčnější, ale pořád je to ten hodný krásný ptáček, který se naparuje a předvádí před každým, koho potká. Jen před pávicí pusinkou moc ne – pusinka šoumena zahlídne a utíká pryč.
Je to tak celých 8 let, co šoumena máme.
Letos do celé věci vstoupila sousedka.
že máme páva zavřít, že jim chodí po pozemku. To je pravda, při svých namlouvacích obchůzkách chodil šoumen i na louku u kapličky, ba někdy jukal i sousedům do dvora, jestli se tam neukrývají nějaké pávice.
Pokusila jsem se sousedce vysvětlit, že se šoumen chová podle své paví přirozenosti, že ho nemám kam zavřít a poprosila jsem ji o schovívavost a ujistila ji, že jakmile období toku skončí, páv se bude držet zase jen u nás.
Úplně to nezabralo.
Sousedka šoumena začala aktivně vyhánět, což bohužel způsobilo, že to bral jako zpestření dne a povyražení a chodil k nim na louku několikrát denně.
Tím pádem sousedka začala aktivně nahánět i mě a ječela na mě, ať si páva okamžitě, ale okamžitě zavřu.
Já nejsem žádnej problémovej člověk. Kdyby přišla a použila kouzelná slůvka typu „dobrý den“, „prosím“, „děkuji“, „nashledanou“, určitě bych se snažila jí nějak kompenzovat vzniklou újmu (páv na louce!).
Ale když na mě někdo ječí a sprostě mi nadává, nemám vůbec chuť rozdávat misky domácího tvarohu či kostky domácího másla coby odškodné.
Sousedka odchytila i láďu a naléhala na něj, ať mně domluví a páva ať zastřelí…. Nebo to bylo obráceně?
Nakonec to skončilo tak, že jsem si netroufala vyjít z domu, abych nemusela čelit dalším nadávkám a řvaní. Hodně mi to pokazilo jaro. Zahradu, kterou jsem přes zimu založila, jsem si moc neužila. Nechodila jsem ani do alcatrazu ke zvířatům, jen nakrmit, poklidit a zase zalézt.
No a včera si láďa dovezl tři včelstva.
Tak na tohle jsem hodně zvědavá.
Včely budou u sousedů pečený vařený, to je jistý.
Jestlipak i teď bude sousedka požadovat, aby si včely zavřel, případně zastřelil?

Ondyno nám zase utekl pštros koffee.
Musím říct, že jsem se v chytání uprchlého emu dost zlepšila.
Jednak jsem pro jeho hledání využila i FB, což se ukázalo jako dobrý tah – tentokrát se totiž zatoulal asi 6 km daleko.
Druhak jsem se – poučena minulým úrazem – vůbec nepokoušela s pštrosem nějak manipulovat. Jen jsem mu přes hlavu přehodila mikinu, čímž jsem ho dost vypnula, a když si vypnutý sednul, šly mu ty nebezpečný nohy přivázat k tělu úplně hladce.
A za třetí tentokrát přišel k úhoně láďa. Koffee jen nějak lehce máchnul jednou nožkou – a rozpáral láďovi nohavici odshora až dolů. Oblíbených kalhot. Jak jinak…..