Selinka se naučila odcházet do lesa na žaludy. Teda tohle samosebou uměla už
dřív, teď se naučila si ten odchod prostě vynutit – vyvrací vrata z Alcatrazu na
cestu. Hrubá síla prostě vítězí na celé čáře.

Včera zase utekla. Snažila jsem se ji nalákat na jablka.

Prase stálo ve vrátkách a bylo vidět, jak mu šrotujou kolečka v hlavě.

Koukla na jablka. „Hm, jablíčko…to bych si dala!“

Obrátila hlavu k lesu: „Ale žaludy… žaludy jsou nejvíc!“

Koukla na jablka: „A nebo že bych si dala nejdřív jablíčko?“

Koukla k lesu:“Ale pak už mě na žaludy nepustěj!“

Koukla na jablka: „Ty jablíčka jsou vážně dobrý!“

Koukla k lesu: „Ale žaludy mi taky chutnají!“

Koukla na jablíčka: „Tak že bych šla zpátky domů?“

Koukla k lesu: „Ale ne, jdu na žaludy!“

A odešla.

Zpátky se vrací stejně – prostě vyvrátí vrata. Což je dost náročný.