Jsem teď frekventantem kursu „ženská logika v praxi“

Jsem teď frekventantem kursu „ženská logika v praxi“. Nedobrovolným frekventantem, to zdůrazňuju. Už jsem tu psala, že moje jezdecká kobyla Heruška je teď trochu upozaděna. Protože trable s Macíčkem, pak trable s Lunou, a pak také neustálé usměrňování pubertální blumy Delinky. To všechno mi bere čas a také chuť a elán (a občas i zdraví). S úžasnou kobylou, [...]  Celý příspěvek...

Luna

Včera tu byl doktor na lunu. Já už jsem psala, že kobyla ráno před jeho návštěvou nekulhala. Ale to už předvedla i dřív, v jednu chvíli pravá zadní nebyla schopna nášlapu dopředu a v kroku se jen přisunovala k druhé zadní, a za chvíli to kulhání bylo neznatelný a krok zadní nohy jen nepatrně zkrácený. Aby po nějakém obratu opět začala chodit krok-sun-krok.

Luna

Nová kobylka Luna už přes tři týdny kulhá. Jakože opravdu hodně. potíž je někde v zadku, což je zrovna část koně, kterou není úplně jednoduchý vyšetřit (hodně svalstva) a kde se toho může pochroumat fakt hodně.

Zavolán jeden veterinář. Ohybový zkoušky negativní, naordinován protizánětlivý lék, celkem bez účinku.

Zavolán další veterinář. ohybový zkoušky [...]  Celý příspěvek...

V září se kastroval Macíček

V září se kastroval macíček. Již při pokusu o anestezii se ukázalo, že kůň nechce spolupracovat. A že budeme mít problém.

Problémy jsou od toho, aby se řešily. Nemám moc dobrou zkušenost s fajfkou, její nasazování pro mě není moc komfortní (pro koně taky ne). Tak jsem si u dodavatele veterinárních nástrojů objednala nosní skřipec. Nasazuje se rychleji a snáz než [...]  Celý příspěvek...

Heruška měla na začátku

Heruška měla na začátku léta nějakou trudnomyslnost. Netěšilo jí to pod sedlem a vlastně ani na pastvině nevypadala moc šťastně. Hledala jsem příčinu a našla jsem ji velmi rychle – ve stádu byla jedna kobyla šikanistka, takový ten kůň, který se ksichtí, šklebí, klopí uši a podobně jen tak, čistě z plezíru.
Kobylu jsem prodala a heruška se pomalu vrátila k normálnímu chování.
Takže jsme ji začali zase brát pod sedlo.
Ale nejezdím na ní já, nýbrž kamarádka šárka.
My s herčou ale máme takový nějaký pouto, jsme na sebe hodně navázaný, takže změna jezdce přinesla trochu problémy. Asi i nejen to, hodně udělalo i náročné ošetřování macíčka s postkastračními komplikacemi. Prostě jsem chodila sice za koňma na pastvinu, ale věnovala jsem se jinýmu. Herču jsem jen podrbala a občas jí nabídla pamlsek. A tak se heruška rozhodla, že mi to trochu dá sežrat.
Například – šárka jde nahoru na pastvinu pro koně, abychom je mohli nakrmit v boxech.
Ovšem přichází s ní jen macíček s lunou.
Vydusám kopec nahoru k pastvině a volám na herču s delinkou (ta je v tom tentokrát nevinně, ona naštěstí dělá všechno po tom, kdo zrovna šéfuje), které jsou úplně na druhém konci louky a je vidět, že herča čeká, co bude. Otočená zadkem, ale hlava nahoře, ucho nasměrované ke vchodu na pastvinu a velší oko kouká dozadu.
Volám. Volám. Volám….
A heruška rozvážným krokem vykročí směrem domů. Po cestě se ještě stihne vykadit a vyčůrat, takže fakt nechvátá. Ale dosáhla svého – vzbudila mou plnou pozornost.
že by mě to nějak moc bavilo, to ne. Je to fakt hodně do kopce. A opakovalo se to s neúprosnou pravidelností.
Včera jsem tedy na ní vyjela ven já. Chce mou plnou pozornost, tak prima.
Myslím, že heruška to teď všechno přehodnotí.
Protože mezi mnou a šárkou je jeden zásadní rozdíl.
36 kilogramů hmotnosti….. 🙂

Luna

když jsem si před lety poprvé sedla na mimochodníka (a bylo to plemeno mangalarga marchador), slíbila jsem sama sobě, že někdy jednou… v budoucnu… časem… chci takovýho koně mít doma. vlastního.

pokaždý, když jsem měla možnost opět sednout do sedla mimochodníka, jsem se v tom přání utvrzovala. po loňském výletě s Dandynou[...]  Celý příspěvek...

Ošetřování macíčka

Ošetřování macíčka, který ve středu podstoupil kastraci, je mimořádně náročné.
Včera měl dostat celkem tři injekce. Dvě do svalu, jednu do žíly.

Po hodinu a půl trvajícím úsilí se podařilo do něj vpravit dvě.

Ta proti bolesti zůstala natažená, ale nevyužitá.
Když jsme se s panem veterinářem vypotáceli z boxu pošlapaní, pomlácení a opravdu unavení, shodli [...]  Celý příspěvek...

Včera jsme se vracely s

Včera jsme se vracely s kamarádkou z vyjížďky na koních a libovala jsem si, že jediným rušivým momentem bylo, když se druhá kobyla splašila a odskákala mimo cestu. Jako jiná kobyla, než na který jsem seděla já…. To si pak vždycky připadám jako mistr světa amoleta.
Jdeme po celkem frekventované cestě lesem domů….a najednou se z lesa vypotácí malé srnče….. Chvíli jde za první kobylou, pak zamíří pod kopyta delinky, na které jsem seděla já.
Zvíře velikosti většího kotěte? A čuchá mi k nohám? To je čistá hrůza… ! Spaste duši!!!! Něco takovýho si musela pomyslet delinka a předvedla klasickou velší estrádu se zpěvy a tanci.
Jojo…mistr světa amoleta prostě vypadá úplně jinak..…

Macíček včera pracoval v

Macíček včera pracoval v kruhovce. To teď dělá pravidelně, protože je dost zkrmený, tak mám obavy z vydatné jarní pastvy.
Pštrosíci i lamáci vždycky zaujmou místa těsně u ohrazení kruhovky a se zájmem sledují, co se děje. Včera je doplnila selinka, která obrývala plot kruhovky kolem dokola, hledala něco dobrého a mlaskala. A pěkné počasí vytáhlo i trio bivoj, boris a kvído a vyšli si do alcatrazu trochu se proskočit. Prostě krásný mírumilovný odpolední čas.
To se ale změnilo během vteřinky, kdy macíček náhle explodoval a začal poskakovat, vyhazovat a utíkat.
Selinka nezaváhala ani na okamžik, zaštěkala a začala běhat kolem kruhovky po směru hodinových ručiček.
Pštrosíci obíhali kruhovku proti směru ručiček a zhruba trojnásobnou rychlostí než selinka a ne vždycky se při setkání s ní dokázali vyhnout, takže vzduchem létali pštrosíci odhození tryskajícím prasátkem.
Prasotrio sice nepostřehlo, o co kráčí, protože bylo ještě dost daleko od kruhovky, nicméně všichni zaštěkali a rozeběhli se každý jinam, avšak směrem ke kruhovce.
že to macíčkovi moc nepomohlo k tomu, aby se rychle zklidnil a soustředil se na svou práci, to je asi zbytečný dodávat.
Příště budu vybírat vstupný.
Šetřivá prasátka a lakotní supíci si třeba najdou jinou zábavu..…

Ráno byla v ohradě jen m

Ráno byla v ohradě jen mary. Ostatní dva koně – macíček s delinkou – nebyli nikde vidět.
V přístřešku nikdo, za stodolou nikdo, kde himbajs jsou?
Aha!
Za dřevníkem. Jak se tam dostali? Dílem je tam naskládaný dříví a dílem zaparkovanej traktor….
Vzala jsem mary a vedla jsem ji z alcatrazu na horní louku. Macíček se nějak prosmýkl kolem traktoru a spěchal za ní.
Ne tak delinka.
To zoufalství! Ona neprojde! Ona neproleze! A ještě ji tu nechali samotnou! Hrůza!
Jako chtěla jsem ji nechat vycukat, protože to zcela jistě byla ona, kdo výpravu za dřevník vymyslel a začal. Ale zželelo se mi jí. A taky mi mohla rozbít traktor, že ano….
Tak jsem vyházela nějaký srovnaný dříví, aby vedle traktoru vznikla větší mezera. Odvedla delinku. A pak samosebou to dříví zase srovnala zpátky.
Když jí miluješ, není co řešit!
Všechny tyhle příhody nesmím zapomenout vymazat, až podám inzerát na prodej tý můry 🙂