Když jsem na jaře zakládala záhon se zeleninovou polykulturou, neměla jsem přehnaný očekávání. A vlastně se i něco urodilo – nějaký saláty a jiná listová zelenina. Sice jsme to nestihli sníst dřív než slimáci, ale aspoň něco jsme si zobli.
O sklizni brambor už jsem psala.
My permakulturisti nemáme rádi holou půdu. Protože eroze a přehřívání a tak. Takže jsem [...]
Kočky občas vylezou na půdičku nad předsíní a při té příležitosti odhoděj schůdky, který spadnou na vchodové dveře a zatarasí je tak.
To se vždycky rozčílím, nadávám a slibuju kocourům, že si z nich udělám ledvinovej pás.
Kočky asi mají svýho bůžka a ten se rozhodl, že mi ukáže, jak vypadá opravdový problém…..
Včera jsem kutila v zahradě a radovala jsem [...]
Nějak mě dostihly ty moje úrazy. Teda ani ne tak ony, jako spíš jejich následky.
Tak jsem se rozhodla zavřít stodolu, když už kůň utekl. A pořídila jsem si jezdeckou přilbu a vestu.
Moje první přilba – kupovaná před 40 lety v NDR – ležela tak dlouho nepoužívaná ve skříni, až mi ji někdo z oddílu ukradnul.
Druhá přilba kupovaná před cca deseti lety, mi [...]
Včera byl krásný slunečný den….. Šly jsme s tkaničkou dolů na louku, kde se pásly ovečky, kráva růženka s malou matyldou, a také selinka, kačenka a esmeralda (ostatní prasátka kutala něco u tůněk, které si vyryla v lese).
Lehla jsem si do trávy a koukala na nebe a poslouchala, jak tkanička křupe stébla. Šmejdila kolem mě a pečlivě sledovala, jestli se ke mně neblíží [...]
Někdy na jaře jsem hledala skládací tyčky k cestovní ohradě – a nenašla. Prostě se do země propadly.
Naštěstí nám v létě na dovolené nepřálo počasí a několik majitelů stanů se před odjezdem rozhodlo, že své stany vyhodí, protože nechrání před deštěm.
Hurá! Získala jsem laminátový skládací pruty! A z nich mám 8 skládacích tyček. Super!
Ondyno tkanička [...]
Esmeralda se včera na vlastní kůži přesvědčila, jaká je opravdová cena za svobodu. Takovýhle zkušenosti jsou nejlepší, žel nepřenositelný…..
Esmeraldu ráno po krmení pouštím z kotečku a večer těsně před krmením zase zavřu. Asi jí to nevyhovovalo – a tak na mě včera ráno čekala u vrat do alcatrazu.
Jasně, bývalý tondův kotec není žádný vězení, cestu [...]
Dneska ráno to se mnou málem seklo. Vrata z alcatrazu nahoru na cestu byly otevřený dokořán!
To asi selinka nechtěla čekat, až přijdu se snídaní, a vyvrátila je, aby mohla odejít do lesa na žaludy.
Počítám prasátka…… Deset, super, a dva divočáci v ohradě nad cestou….
Ale ne, nějak se to tu hemží…. Devět?
Jo! Devět jich je!
Rachtám kbelíčkama [...]
když jsem si před lety poprvé sedla na mimochodníka (a bylo to plemeno mangalarga marchador), slíbila jsem sama sobě, že někdy jednou… v budoucnu… časem… chci takovýho koně mít doma. vlastního.
pokaždý, když jsem měla možnost opět sednout do sedla mimochodníka, jsem se v tom přání utvrzovala. po loňském výletě s Dandynou, [...]
Bez ohledu na momentální stav duše i těla (mizerný) je potřeba sklízet úrodu. Práce šlechtí a třeba se mi udělá líp.
Z tohoto pohledu se zdá, že je dobře, že v zahradě sklízeli především slimáci, dále pak srnčata a tkanička.
Na nás toho moc nezbylo. Nicméně už o prázdninách jsme měli několikrát domácí brambory s domácím česnekem, takže mise – víc brambor [...]
Ještě pořád to není dobrý.
Ale ukazuje se, že to může bejt ještě o něco horší….všechno je relativní, pořád to říkám.
Když jsem v zahradě u vrátek uviděla ležet tři menší dýně a dvě nějaký košťáloviny, upřímně jsem se zaradovala, že někdo z toho množství lidí, kteří si k nám každoročně jezdí pro hnůj, případně kterým jsme ochotně svezli [...]